Need for Speed Payback - Nový díl slavné série nic nového nepřináší a navíc nudí
Sponzorované odkazy:
Klasická série Need for Speed se momentálně nachází v opravdu nesnadné situaci. Zatímco dříve to byla právě ona, kdo udával směr a trendy, jimž se musely jiné hry, spadající do žánru závodních arkád přizpůsobovat, dnes tomu je jinak. Příčinou toho je především skutečnost, že v posledních letech došlo k vydání celé řady povedených závodních her, jež hráčům ukázaly, že relaxační ježdění lze pojmout i jinak, než jak to vždy dělalo Need for Speed.
Lidé z EA toto pochopitelně nemohli zanechat bez reakce, a tak se svojí sérií začali experimentovat. Většina jejich dobře míněných snah o oživení zavedené značky však povětšinou skončila fiaskem, vzpomeňme například na ukrutně slabé díly Undercover a The Run. Na naprosté dno si série Need for Speed sáhla před dvěma lety, kdy vyšel díl, který byl producenty velkohubě označován za nefalšovaný návrat ke kořenům série. Hra to však nakonec pořádně schytala nejen od hráčské veřejnosti, ale také od kritiků. Tento neúspěch měl za následek, že se rozsáhlá sága, jejíž první část vyšla již v roce 1994, na celý jeden rok musela odmlčet, aby vody alespoň trochu utichly a nově zlanařený tým vývojářů měl dostatek času na to, aby připravil povedenou hru, které se podaří pošramocenou pověst značky alespoň trochu napravit.
Slibný rozjezd
Za Need for Speed Payback stojí vývojáři ze studia Ghost Games. To má na svědomí také tři roky starý díl s podtitulem Rivals. Ten sice neudělal žádnou díru do světa, ale z novějších dílů série patří rozhodně mezi ty povedenější. Před prvním zapnutím hry tudíž neexistuje mnoho důvodů, proč by vás hra měla výrazně zklamat.
Skutečně, první vplutí do nového Need for Speed lze považovat za jedno z nejpříjemnějších překvapení, jaké nám značka kdy poskytla. Žádné rozjíždění v autech ze čtvrté cenové kategorie, nic takového. V Payback se hned během první půlhodiny posadíte za volant vozů značky Pagani, BMW či Audi. Tedy strojů, o jejichž řízení si většina z nás může tak maximálně nechat zdát ve vlhkých snech. Ani ten tolik proklamovaný a v rámci série vždy notně kritizovaný důraz na vyprávění příběhu není úplně k zahození. Je sice trochu směšné věnovat se v recenzi závodní hry příběhu, ale když už je tato položka výrazným písmem zmíněna ve většině dohledatelných synopsí, tak zkrátka nemáte na výběr a musíte mu chtě nechtě věnovat alespoň pár vět.
Úvodní část příběhu je překvapivě propracovaná a jde vidět, že scénář vidělo oko dramaturga. Jasně, scénáristé se opět nevyhnuli vršení jednoho klišé na druhé, ale v případě Payback to ani trochu nevadí a výsledné béčkové vyznění se do atmosféry hry vyloženě hodí. Výrazný posun oproti předchozím dílům nastal i ve způsobu, jakým tvůrci pracují s kamerou v průběhu cutscén, které jsou tentokrát naštěstí předrenderované a ne hrané skutečnými herci, jako tomu bylo v předchozím díle. Všechny ty zpomalovačky, zběsilé střihy a hojné využívání makrodetailů, zabírajících jednotlivé části právě vybouraných aut značí, že autoři mají sérii Rychle a zběsile následovanou ze všech myslitelných úhlů.
Náraz do zdi
Říct o Need for Speed Payback, že je to špatná hra, by nebylo úplně spravedlivé. Je jen taková nedomrlá. Průměrná. Šedá. Ničím nepřekvapující (vyjma zmíněného úvodu). Přitom některé prvky nám přišly vyloženě skvělé. Začněme například městem, v němž se po celou dobu hraní budete pohybovat. To je do posledního detailu propracované a s největší pravděpodobností také představuje tu vůbec největší mapu, po níž jste se v Need for Speed kdy mohli pohybovat. Navíc v jeho ulicích nebudete řádit pouze v noci, ale nově také za denního světla, což je rozhodně příjemná změna, která je sice na první pohled pouze kosmetického rázu, ale ve výsledku právě díky ní nehrozí to, co se vám klidně mohlo stát u starších dílů, jako byly například Underground, Carbon či Need for Speed 2015, a sice že po pár hodinách hraní se vám herní prostředí začne jevit stereotypně a budete jej vnímat pouze jako nezbytnou kulisu.
Město Fortune Valley je zcela jednoznačně tím největším trumfem, který na vás nové Need for Speed vytáhne. Je do posledního detailu propracované a nabízí nepřeberné množství zajímavých lokací, jež přímo vybízejí k tomu, abyste jejich prozkoumávání věnovali několik desítek minut vašeho času. Za zmínku stojí minimálně horské serpentiny, opuštěné letiště či rozsáhlé pouštní oblasti. Tvůrci si v mnoha ohledech vzali příklad ze hry The Crew, jejíž druhý díl vychází zanedlouho. Stejně jako v ní ani zde nejste nuceni jezdit striktně pouze po silnicích. Pokud budete mít zájem, nikdo vám nebrání sjet z vyznačené trasy a vydat se prozkoumávat neznámá místa na mapě.
Volnost, s níž se po Fortune Valley můžete pohybovat, je v některých případech až zarážející. O to více nás mrzí, že se tvůrcům nepodařilo herní svět dostatečně využít. Působí totiž neskutečně mrtvě. Jistě, nacházejí se v něm různé sběratelské předměty a pátrat můžete také po opuštěných vracích aut, jež si následně můžete opravit a přidat do své garáže, ale to je tak vše. Pocit živoucího světa se snaží navodit alespoň obligátní doprava, která je ovšem i během dne nezvykle řídká a atmosféře příliš nepřidá ani absence policie. Ve starších dílech série vás strážci zákona pronásledovali i během volného potulování po městě, zde tomu ovšem tak není a narazíte na ně pouze během závodů. Proč? Vždyť právě nikdy nekončící problémy s policisty byly vždy tím hlavním hnacím motorem, který sérii dodával na atmosféře a vy jste se díky nim skutečně mohli cítit jako praví piráti silnic.
Zpracování policie se v Payback obecně příliš nepodařilo. Ani během závodů není pravidlem, že byste na ní museli narazit, zejména budete-li se pohybovat ve venkovských oblastech. Hra se sice nezdráhá poslat na vás najednou třeba i deset policejních vozů, ale když k jejich eliminaci (která je vždy znázorněna efektivním zpomaleným záběrem) stačí, že do nich třikrát mírně ťuknete, tak ani to nelze považovat za žádnou výraznější výzvu.
Do cíle bez kola a volantu
Tou nejpodstatnější částí každé závodní hry jsou samozřejmě závody a zejména to, zda se je autorům podaří zpracovat dostatečně kvalitně na to, aby hráče donutili vůbec poklepat na ikonku, která způsobí spuštění jejich hry. Jak je na tom Payback v tomto ohledu? Bídně. V předchozích odstavcích jsme se rozplývali nad herním světem a podotkli jsme, jaká je to škoda, že hra nenabízí více možností, jak se v něm vyřádit ve volné jízdě. Závody jsou na tom ještě o něco hůře – otevřenost prostředí totiž zcela ignorují. Sice se neodehrávají v uzavřených a předpřipravených lokacích, odtržených od základní herní mapy, ale na to, že byste při nich efektivně využívali různých zkratek (a že se vám jich při potulování městem podaří najít nespočet) či jinak taktizovali, rovnou zapomeňte. Trasa každého závodu je z nepochopitelných důvodů striktně určena systémem kontrolních bodů a pokud některý z nich neprojedete byť jen o půl metru, nezbyde vám nic jiného, než se vrátit a vzorně jej projet. To naštve zejména v momentech, kdy bojujete s některým ze soupeřů o přední umístění a on vás během obligátní přetlačované těsně před značkou kontrolního bodu vystrčí ze silnice. To by samozřejmě v jiných závodních hrách mělo pravděpodobně za následek, že si lehce zvýšíte výkon vašeho vozu použitím nitra (to se mimochodem v této hře doplňuje pozvolna samo od sebe) a pokusíte se mu oplatit stejnou měrou. Zde to má ovšem za následek potupné restartování závodu, protože jakmile se budete muset vracet ke kontrolnímu bodu, tak s největší pravděpodobností skončíte na posledním místě. Umělá inteligence je v Payback řešena dost nešťastně. Prakticky nedělá chyby a ani kontrolní body pro ní nic neznamenají.
Závodění je v novém Need for Speed neskutečně krkolomné. Většina závodů netrvá déle než dvě minuty, ale bohužel vzhledem k nešťastnému zpracování se vůbec nejedná o lehké oddychové poježdění. Zejména v první polovině hry je navíc jejich náročnost i na nejnižší stupeň obtížnosti dost vysoká a vy budete mít problém posouvat se dál.
Poměrně zajímavě působí nově přidaný systém sázek, kdy máte možnost před každým závodem vsadit určitou finanční částku na to, že se vám v jeho průběhu podaří splnit určitý dílčí úkol. Může se jednat například o udržení prvního místa po daný časový úsek či předvedení dlouhého driftu. Plněním těchto výzev si můžete přijít na další finanční obnos.
Peníze bohužel v Payback nehrají žádnou výraznější roli. Můžete je využít maximálně pro nákup nových vozidel, jejichž cena není nejvyšší. Z nepochopitelných důvodů se tvůrci rozhodli zahodit do koše tuning, který zde supluje otřesný systém Speed Cards. Za každý vyhraný závod dostanete na výběr ze tří kartiček, z nichž každá obsahuje součástku, jež může zvýšit úroveň vašeho auta. Pravděpodobnost, že vám však padne něco, co by se vám skutečně hodilo, je dost nízká. Tím se dostáváme k vůbec největšímu problému nového Need for Speed.
Mikrotransakce
Vážně? Proč se tato všemi neoblíbená featura musí čím dál častěji objevovat v každé druhé AAA hře? Mikrotransakce jsou pochopitelné u free to play titulů, ale u normálně placených her, prodávaných za nemalých 60 euro působí jako výsměch, zejména pokud mají neblahý dopad na hratelnost, což je bohužel případ letošního Need for Speed.
Pokud se rozhodnete mikrotransakce ignorovat a nebudete si dokupovat další kartičky za reálné peníze, hra se sice dá hrát, ale váš postup bude zoufale pomalý. Než se vám totiž poctivým hraním podaří získat dostatečně výkonný vůz, s nímž byste se mohli účastnit závodů v pozdějších fázích hry, uběhne opravdu hodně času.
Need for Speed Payback není vhodnou hrou prakticky pro nikoho. Fanoušky série otráví a nové hráče, pro které by se snad jednalo o první kontakt s touto klasickou značkou, spolehlivě odradí a již nikdy si žádnou jinou její část pravděpodobně nezapnou, což by na druhou stranu byla škoda, protože ty starší jako například Hot Pursuit 2, Underground, Porsche či Most Wanted se bez problémů dají hrát i dnes a pořád nabízejí nepřeberné množství zábavy, což se bohužel o Payback říct nedá.
Hodnocení redakce: 38 %
Výhody:
- Otevřený a propracovaný svět
- Grafické zpracování
- Pestrá nabídka aut
Nevýhody:
- Otřesný systém Speed Cards
- Absence tuningu
- Nudné závodění
- Umělá inteligence
- Nepoužitelná policie
- Časté poklesy framerate
- Mikrotransakce
Koupit Need for Speed Payback ve verzi pro PC na Xzone.cz
Koupit Need for Speed Payback v digitální podobě ve verzi pro PC na Xzone.cz
Článek Need for Speed Payback - Nový díl slavné série nic nového nepřináší a navíc nudí byl publikován 27. listopadu 2017 v 05.00 v rubrice Hry. Autorem článku je Jaroslav Choun. Pro diskusi slouží komentáře (0).
Podobné články
- Need for Speed: SHIFT 26.03.2009 06.00
- Need for Speed: ProStreet 26.10.2007 06.00
- Need For Speed: Undercover 06.10.2008 19.00
- Need for Speed: World - Světové závody 07.10.2010 00.00
- Soldier of Fortune: PayBack 11.03.2008 22.00
Top 10
- World of Warcraft: Průvodce hrou pro začátečníky (1. část) - Jak začít
- Seznam nejlepších her v roce 2010
- The Elder Scrolls V: Skyrim - Dawnguard - upíří přídavek od Bethesdy
- Call of duty 2
- Dragomino – průzkum a lov draků
- Recenze Liška podšitá: Duet – štychová spolupráce
- Devil May Cry 5: Special Edition – démonická rubačka v novém
- Hry na PS4 jako skvělý vánoční dárek
- Recenze Liška Podšitá – taktické hody plné intrik
- Maškarní Bál – odhalte pohádkové postavy
Tagy
adventura nejlepší Stalker wow, world of warcraft Horor online hry Counter Strike fps novinky