Nejlepší hry roku 2016 - Tituly, které si nesmíte nechat ujít!

Konec roku je obvykle pro většinu lidí obdobím bilancování a nevyhneme se mu ani my. V průběhu roku 2016 vyšla pestrá škála herních titulů. Většina z nich sice je pouze pokračováními již zavedených značek, ale to ponechejme stranou. Letošní rok byl totiž opravdu úrodný na tituly, kterým se recenzenti nemuseli stydět udělit hodnocení blížící se absolutnímu maximu. O to náročnější úkol tak leží před člověkem, jenž má vybrat pět nejlepších her uplynulého roku a upozornit tak na jejich existenci čtenáře pro případ, že by některý z nich snad jeho pozornosti unikl, což by nepochybně byla škoda.

Nuže, zde je seznam pěti nejlepších her roku 2016 podle magazínu HerniMag. A abychom dokázali, že nic není pouze světlé, v závěru článku ještě udělíme nechvalně proslulou Zlatu malinu hře, která se naopak vůbec nevydařila.

Páté místo: Rise of the Tomb Raider

Původní série Tomb Raider se před několika lety odporoučela dosti neslavně do věčných lovišť poté, co její duchovní otcové ze studia Core Design museli zavřít krám. Vzpomínky na naprosto příšerný poslední díl s podtitulem The Angel of Darkness nás budí dodnes. O to více však všechny překvapilo, s jakou lehkostí dokázali v roce 2013 značku oživit vývojáři z Crystal Dynamics. Restart série, pojmenovaný jednoduše Tomb Raider, se vydařil a sklidil uznání nejen od kritiků, ale také od hráčů, takže nikoho nepřekvapilo, že se velmi brzy začalo pracovat na jeho pokračování.

Rise of the Tomb Raider je ještě o chloupek lepší hrou, než původní titul z roku 2013. Tvůrci ze hry vypustili celou řadu mechanismů, jež byly v prvním díle navíc, nebo působily rušivě. Mimo jiného se tak do koše odporoučel multiplayer, který stejně nikoho nebavil. Co nás ale na hře nejvíce dostalo, byl způsob, jakým se tvůrcům podařilo zpracovat herní svět a zakomponovat do něj prvky, které vás nenásilně nutí k tomu, abyste jej prozkoumávali včetně těch nejtemnějších zákoutí. Jeden příklad za všechny: hnedle v jedné z prvních hodin jsme se plahočili nádherně zpracovanou ledovou jeskyní a najednou naše sokolí oko spatřilo obrovskou galeonu, uvězněnou v ledu několik desítek metrů nad námi. Ihned nám bylo jasné, že její podpalubí bude plné pokladů, a tak jsme nedbali nebezpečí, cestu k primárnímu cíli odložili na neurčito a jali se kocábku prozkoumat.

Největší trumfy: Úžasný gamedesign, nelineárnost, překvapivě propracovaná umělá inteligence nepřátel

Hodnocení HerniMag: 82% – Číst recenzi

Čtvrté místo: Dark Souls III

Vzhledem k tomu, kolik času jsme se třetími Dark Souls strávili, tak jsme je původně měli v plánu umístit v našem žebříčku na lehce vyšší příčku. Nakonec je z toho „jen“ čtvrté místo. Proč? Protože jsme při hraní této pekelnosti měli dojem, že tvůrci vyměkli a podobně jako celá řada jiných vývojářů se rozhodli jít naproti občasným a méně zkušeným hráčů, pro které předchozí díly série představovaly kvůli obtížnosti nepřekonatelné překážky.

Ale co. Dark Souls III, ačkoli z našeho pohledu nejsou tak tvrdé a nepromíjející jako jejich předchůdci, jsou stále nesmírně návykovou záležitostí, v níž hráč umírá stále dokola a je nucen si pečlivě naplánovat každý krok, nastudovat si pohyby každého nepřítele a především obrnit se železnou trpělivostí, protože jedině poté bude mít šanci plně docenit její kouzlo.

Největší trumfy: Náročné a patřičně dynamické souboje, hra je nepředvídatelná – nikdy nevíte, co vás zabije za nejbližším rohem

Hodnocení HerniMag: nerecenzováno

Třetí místo: Samorost 3

Doby, kdy se českým hrám přidávaly nějaké ty bodíky v recenzích jen kvůli tomu, že pocházejí z tuzemska, jsou již nenávratně pryč. Hry jako Mafia, Arma či chystané Kingdom Come dokázaly, že Češi jsou možná malý národ, ale tvorba kvalitních herních titulů jim cizí není. Proto můžeme bez ostychu na třetí místo v našem žebříčku umístit třetího Samorosta od českého studia Amanita Design a nebát se toho, že nám někdo začne nadávat do maloměšťáků, ignorantů či chuligánů.

Samorost 3 je dosud tím největším projektem, který se v kancelářích Amanity zrodil a ačkoli může kvůli tomu, že je naprogramován ve Flashi místy působit jako hříčka z prohlížeče, kouzlo, které nabízí díky jedinečnému grafickému zpracování je natolik velké, že veškeré drobné technické nedostatky budete po pár minutách hraní ignorovat a každá vyluštěná hádanka vám způsobí pořádnou dávku radosti.

Největší trumfy: Audiovizuální zpracování, rozumně nastavená obtížnost hádanek

Hodnocení HerniMag: 72% – Číst recenzi

Druhé místo: Overwatch

Blizzard se po mnoha letech odhodlal k tomu, že vypustil do světa zcela novou značku. A aby toho nebylo málo, tak si rovnou střihl i žánr, s jehož tvorbou dosud neměl sebemenší zkušenosti. A jak to dopadlo? Stejně jako v případě jiných jeho her, pochopitelně. To znamená posbíráním všech možných ocenění, trhnutím rekordních prodejů a získáním titulu nejvýdělečnější hra roku.

Přitom to zpočátku všechno vypadalo všelijak. Overwatch se na první pohled jeví jako Team Fortress 2 od Valve, který si každý může zahrát zdarma na Steamu. O to více tak všechny překvapilo, když Blizzard odstoupil od své původní vize a nakonec se hru rozhodl vydat komerčně a ne jako free to play. Musíme však uznat, že to byl vcelku chytrý tah. Díky tomu, že pořízení Overwatche není úplně levnou záležitostí, tak hráčská komunita je v jeho případě hnedle o několik tříd lepší, než v případě jiných podobných multiplayerových titulů, kde vás malé děti častují takovými jmény, že by se začervenal i pražský dlaždič. Samozřejmě, i zde čas od času narazíte na hráče, jejichž inteligenční koeficient není nejvyšší, ale to můžeme jen těžko dávat za vinu hře samotné.

Největší trumfy: Návyková hratelnost (jak je ostatně u her od Blizzardu zvykem), rozmanité postavy

Hodnocení HerniMag: nerecenzováno

První místo: DOOM

O první místo se až do poslední chvíle přetahoval Overwatch a DOOM. Nová hra od veteránů z id software však nakonec novince od Blizzardu vypálila rybník. Proč? Protože je satanistická, rychlá, chytlavá, náročná, parodizující a pekelně dobrá.

V id softwaru se rozhodli zapomenout na nepříliš povedené koketování s hororovou tematikou, které se věnovali v případě DOOMu 3, což je jedině dobře a vrátit se ke kořenům, díky nimž si i dnes s chutí zahrajeme první dva díly série, která jasně udala směr, jímž se akční hry budou ubírat na mnoho let dopředu.

Tvůrci na to šli od lesa: vzali vše, díky čemuž se první a druhý DOOM těší i dnes obrovské popularitě a vše to zabalili do líbivého grafického kabátku a na vrch přidali hrst herních mechanismů, které jsou typické pro moderní střílečky z pohledu první osoby. Bez vylepšování zbraní (kterých je mimochodem ve hře opravdu vysoké množství a každou z nich využijete) a ikonického zeleného brnění bychom se však zcela obešli a tak nám přišlo více než sympatické, že vás hra do rozdělování bodů vylepšení nikterak netlačí a vy si jí tak můžete vychutnat stejně jako první díl před více než dvaceti lety, i když to místo bude opravdu těžké i na nejnižší obtížnostní stupeň.

Když si ke všemu výše zmíněnému připočtete ještě přítomnost hardcore režimu pro opravdové tvrďáky, předělání některých ikonických úrovní z původní hry formou easter eggů, relativně funkční multiplayer a strhující souboje s legendárními bossy, tak se není čemu divit, že jsme s novým DOOMem strávili více než třicet hodin a nestydíme se jej označit za nejlepší herní počin tohoto roku a také návrat id softu do první vývojářské ligy. Těšíme se na případné pokračování.

Hlavní trumfy: Rychlá a dynamická hratelnost, ve hře nenajdete jediné „hluché“ místo, systém Glory Kills je jednoduše geniální

Hodnocení HerniMag: 90% – Číst recenzi

Tak hlavní ceny máme rozdány, vítězům gratulujeme. Nyní už nám zbývá udělit pouze poslední cenu a to cenu pro nejhorší hru roku. Ano, tato kategorie je neoblíbená, nicméně vyhlášena být prostě musí.

Zlatá malina: Umbrella Corps

Když se podíváte na libovolný záběr z Umbrella Corps, nejspíš si budete myslet, že se jedná o titul, který splácala skupinka nadšenců za jedno odpoledne. Upřímně, kdyby tomu tak bylo, tak bychom cenu pro nejhorší hru této nešťastné „věci“ neudělili, protože máme úctu k práci jiných lidí. Bohužel, za Umbrella Corps stojí Capcom, celosvětově uznávané studio. Tato taktická střílečka měla být, podobně jako obdobně laděná Operation Racoon City, brána jakou součást série Resident Evil a už to, že se vývojáři a vydavatelé v jedné osobě rozhodli jméno slavné hororové série z jejího názvu zcela vypustit, svědčí o tom, že jsou si sami vědomi, jak hrůznou záležitost vlastně stvořili. Základní myšlenka dvou týmů hráčů, kteří se utkávají v soubojích na relativně velkých mapách v oblastech, jež jsou zamořeny zombiemi, přitom není úplně špatná. Tvůrcům se však zajímavý námět nepodařilo prodat. Hra již v době vydání trpěla zejména na nedostatek hráčů a nebylo žádnou výjimkou, že jste na zařazení do hry čekali klidně i půl hodiny a v drtivé většině případů jste si ani poté nezahráli. Buď proto, že vám Umbrella Corps spadla, nebo proto, že se některý z dalších hráčů rozhodl zápas předčasně opustit a trávit svůj život hraním něčeho lepšího.

Když si k naprosto nezvládnutému matchmakingu přičtete ještě otřesnou grafiku, nefungující umělou inteligenci nepřátel (střílíte do zombíka a jeho to vůbec netrápí, dokud se nepřiblížíte do jeho bezprostřední blízkosti) a vysoké množství chyb a nedodělků, je jasné, že letošní Zlatou malinu, jsme udělili zcela právem.

Pár slov na závěr

A jsme na konci. Jak vidíte, v letošním roce se urodilo plno her, které si rozhodně zaslouží vaší pozornost. Pokud s naším žebříčkem nesouhlasíte, můžete se vyjádřit dole v komentářích. Je jasné, že ne každému se náš výběr bude zamlouvat. Věřte, že vybrat pouze pět her a ty následně uspořádat do pořadí tak, aby působilo vyváženě, není úplně snadné. Jen těsně se nám do něj nevešly vynikající plošinovky Seasons After Fall a Inside. Páté místo až do poslední chvíle patřilo poetickému výletu Firewatch, ale kyprá Lara jej nakonec předběhla.

Nezbývá nám, než doufat, že i rok 2017 bude na kvalitní hry podobně bohatý, jako ten letošní. Už teď vyhlížíme se slinou u úst několik titulů, u nichž máme silné podezření, že by mohly skutečně zahýbat herní scénou. Již brzy si většinu z nich představíme v samostatném článku a asi vás nepřekvapí, že jedna z nich je z Česka.