Formule 1 - Závodění v F1 2016 chytá druhý dech

Tak už je to tady. Podzim se nám blíží, letní vedra nahrazuje sychravost a regály herních obchodů se pomalu začínají plnit novými tituly, z nichž většina je však pouze pokračováním již zavedených značek. První vlaštovkou, která na příchod herního podzimu letos upozorňuje, je titul F1 2016. A my jsme za to upřímně rádi. Jeho předchůdce totiž sekal chyby se stejnou razancí, s níž Baťa vyráběl cvičky. Svým způsobem za to pochopitelně mohl fakt, že v Codemasters měli plné ruce práce s vývojem nové technologie, která by umožnila jejich nové hře fungovat i na poslední generaci konzolí, což se nakonec projevilo tak, že výsledný produkt působil spíše jako technologické demo jasně říkající, že na tu pravou zábavu si budeme muset ještě rok počkat. Nuže, ten rok čekání je za námi a hra F1 2016 se rozvaluje na disku našeho počítače. A třese se. Ví, jak velká očekávání jsou do ní vkládána. Ušetříme jí tedy trápení a bez dalších prodlev se jí podíváme na zoubek, abychom jí mohli sdělit, zda se v rámci již letité série postaví po bok těch lepších dílů.

Kariéra je zpět

První plusové body začíná F1 2016 sbírat hned poté, co se ocitnete v hlavním menu. S velkou slávou se nám totiž vrátil režim kariéry, který v předchozím díle zcela chyběl. Již tato skutečnost bude jistě pro celou řadu lidí dostatečným důvodem pro to, aby si hru koupili, protože právě tento režim byl vždy tím vůbec nejzábavnějším, co nám série nabízela.

Kariéra je ve hře dostupná ve dvou provedeních. V tom prvním, klasickém, máte možnost si před tím, než se poprvé posadíte do monopostu vámi zvoleného týmu, zvolit, jak dlouhé závody chcete jezdit, případně si upravit formát kvalifikace dle vlastního uvážení. I v tomto směru je znát pokrok vpřed oproti F1 2015. V něm jste měli pramálo možností, jak tyto aspekty nastavit a pokud jste si například řekli, že vám stačí jezdit hlavní závody na pětadvacet procent reálné délky, automaticky se vám formát kvalifikace pravil tak, že jste měli na zajetí kvalifikačního času pouze jedno kolo, což byla škoda. Na reálné Formuli 1 je toho v současnosti rozhodně hodně ke kritizování, ale jestli je na ní něco zábavného a dobře vymyšleného, je to rozhodně formát kvalifikace, která se jezdí na tři části, v nichž postupně odpadávají ti nejpomalejší jezdci a v závěru si to ti nejlepší rozdají o přední umístění na startovním roštu. F1 2016 je na tom v tomto směru lépe. Je jedno, jak dlouhé závody se vám bude chtít absolvovat. Kvalifikaci si můžete nastavit samostatně a nejste nikterak omezováni přednastavenými hodnotami.

Druhým kariérním režimem je takzvaný Ultimate Career, který je duchovním nástupcem režimu Pro Season z minulého ročníku. Stejně jako v něm i zde se, pokud v sobě najdete dostatek kuráže a spustíte jej, bude muset obejít bez veškerých asistencí, jež by vám usnadňovali ovládání vašeho vozu, a umělá inteligence soupeřů se nastaví na nejvyšší možnou obtížnost. Psali jsme to již v recenzi na F1 2015, ale nyní to pro jistotu zopakujeme: pokud nevlastníte kvalitní volant, tomuto režimu se obloukem vyhněte.

Kromě kariéry se v F1 2016 poc­hopitelně vrátily i další režimy, které jsou s celou sérií nesmazatelně spjaty. Kromě klasické časovky také Season Challenge, která představovala z důvodu zmiňované absence kariéry hlavní stavební kámen pro singleplayerové hraní v minulém ročníku a pochopitelně rychlý závod pro ty, kteří si budou chtít jen tak po večerech zablbnout, nebo si natrénovat některou z tratí. Samozřejmostí je také přítomnost Multiplayer režimu, ale o tom si povíme až později.

Konečně na trať

Většina lidí jistě po spuštění hry ihned vyrazí do kariérního režimu, což je pochopitelné. Poté, co si vytvoříte vašeho herního avatara a pojmenujete si jej, dostanete možnost vybrat si stáj, jejíž barvy budete hájit. Podobně jako v F1 2014 i zde máte hned v úvodu možnost vybrat si jakýkoli tým bez toho, abyste se museli rozjíždět v některé ze slabších stájí. Pokud chcete, nic vám nebrání ihned nasednout do vozů stáje Mercedes či Red Bull a nebudete muset několik dlouhých sezon potupně kroužit na posledních místech s monoposty týmů Manor či Sauber.

Pokud se pustíte do „klasické“ kariéry, tak vás bude kromě již popisovaného nastavení podoby závodních víkendů čekat také volba obtížnosti. Už nám to začíná trochu vadit, ale v Codemasters opět nezapracovali na tom, aby rozdíly mezi jednotlivými stupni obtížností byly alespoň trochu citelné. Hra jich sice opět nabízí šest, ale první dvě jsou si podobné jako vejce vejci, stejně jako třetí a čtvrtá. Nám se nejvíc osvědčilo hru hrát na pátý, tedy druhý nejvyšší stupeň obtížnosti. Teprve poté jsme při hraní měli pocit, že se skutečně účastníme závodů Formule 1, kde je nutno pro získání každé pozice vhodně taktizovat, případně riskovat a odložit o pár kol nutnou výměnu pneumatik. Na kteroukoli z nižších obtížností jsme neměli problém se i s nejslabším vozem po startu ze zadních pozic hned v prvních zatáčkách probít na bodované příčky, což je v reálné Formuli 1 prakticky nemožné. Méně holt někdy znamená více a myslíme si, že tvůrci by udělali nejlépe, kdyby v příštích ročnících některé obtížnostní úrovně zcela vypustili a ponechali ve hře pouze svatou trojici lehká – normální – obtížná. O posledním, nejvyšším obtížnostním stupni, Ultimate, jsme se zmínili výše a obecně pro něj platí to samé, co pro náročnější režim kariéry, tedy že bez kvalitního volantu se při jeho hraní budete trápit. Vaši soupeři totiž v tomto ročníku i na nejnižší obtížnost prakticky nedělají chyby, vůbec nebourají, a když už k nějaké kolizi přeci jen dojde, je to z devadesáti procent z důvodu vašeho přičinění. Trochu nás mrzí, že oproti předchozímu ročníku již soupeři při vašem předjíždění tolik neriskují a vždy pevně drží ideální stopu, což má za následek, že se ze hry tak trochu vytratil pocit reálnosti a vy tak téměř nikdy nezapomenete, že hrajete proti počítačem ovládaným skriptům na čtyřech kolech.

Kdo tuní, umí

Páteční volné tréningy nepatří v reálné Formuli 1 mezi divácky nejatraktivnější část závodního víkendu. Přitom jsou poměrně důležité a jezdci se svými inženýry díky nim mají možnost seznámit se podrobněji s podmínkami, které na tratích panují a následně jim přizpůsobit svá vozidla, případně jezdecký styl.

Tréningy v herní sérii F1 byly ve všech dosud vydaných dílech v podstatě nijaké a kromě toho, že jste si v nich mohli danou trať vyzkoušet, vám účast v nich nepřinášela žádné benefity. Mnoho hráčů je tak zcela vynechávala a ve hře se účastnila pouze kvalifikace a hlavního závodu. Právě z tohoto důvodu se tvůrci rozhodli představit jednu menší novinku, díky které má účast v tréninzích získat výraznější smysl. Tou novinkou je série několika drobných tematických úkolů, za jejichž plnění dostáváte body, jež můžete následně použít pro vylepšování vašeho monopostu. Úkoly jsou povětšinou snadné a překvapivě vůbec ne otravné. Může se jednat například o zajetí ideálního kola podle pokynů, které vám dá váš závodní inženýr, nebo zahřátí pneumatik na požadovanou teplotu. Mezi jednotlivými úkoly lze volně přepínat, a pokud se vám některý z nich nebude dařit splnit, nic se neděje a můžete jej zcela vynechat.

Multiplayer

Stejně jako předchozí ročníky disponuje pochopitelně i F1 2016 režimem multiplayeru, kde může své síly změřit najednou až 22 hráčů. Jako nejlákavější novinka, která má hráče donutit tuto část hry vůbec zapnout, působí zbrusu nový režim Multiplayer Championship, v němž si můžete celou aktuální sezonu Formule 1 projet s ostatními hráči.

Největší slabinou multiplayeru je bezpochyby nestabilita serverů. Několik prvních dní po vydání hry bylo kvůli ní nemožné se do online hry vůbec připojit, a když už se nám to povedlo, potýkali jsme se se zasekáváním a padáním. Poslední aktualizace většinu technických problémů alespoň částečně opravila, ale při hraní s ostatními hráči stále není žádnou výjimkou, když čas od času vozidlo některého z jezdců na pár vteřin zmizí nebo vám poklesnou FPS. F1 2016 je zkrátka primárně singleplayerový titul a trochu nás mrzí, že to musíme říct. Potenciál totiž její multiplayerová část rozhodně má.

Drobné změny k lepšímu

Recenze se blíží ke konci, tak si pojďme shrnout ještě těch pár drobností, které F1 2016 tahá z rukávu jako hlavní trumfy. Předně se po absenci v loňském ročníku konečně vrátil safety car a to jak klasický, tak virtuální. Drobnost, ale rozhodně potěší a opět to dává hře větší nádech reálnosti. O tom, že počítačem ovládaní soupeři jsou nechybující naprogramované stroje, jsme se již zmínili, ale to můžeme těžko dávat hře za vinu. Vytvoření kvalitního AI je spíše otázkou budoucnosti a pokud vám chování počítačem ovládaných jezdců bude vadit, je tu multiplayer, i když rovněž ne ideální. Zklamal nás model poškození. Již v minulém ročníku bylo díky novému enginu možné z vozů očesat prakticky kteroukoli část šasi, ale tvůrci se ani letos nerozhodli tuto skutečnost více propracovat a poškozování vozů tak i nadále zůstává čistě vizuální záležitostí. Na chování se projevuje jen v případech, kdy přijdete o některý ze spoilerů, či když poškodíte pneumatiky.

Suma sumárum. F1 2016 je o několik tříd lepší hrou, než F1 2015. Tvůrci do hry konečně dokázali implementovat to, co by v základní nabídce žádné slušné závodní hry, potažmo závodního simulátoru, nemělo chybět. I tak však ve hře zůstalo plno chyb z předchozích ročníků a to nejen toho loňského. Systém penalizací je stále dosti nejasný a mnohdy vás trestá bezdůvodně, obtížnost zůstává nadále nedoladěná a nevyvážená. Prakticky neexistující model poškození raději necháme bez komentáře. Přes všechny tyto výtky vám však koupi F1 2016 můžeme doporučit. Ve srovnání se současnými závodními tituly v žádném směru výrazně neztrácí. Pokud patříte mezi příznivce Formule 1, klidně si k celkovému hodnocení přičtěte deset bodů.

Hodnocení redakce:  75 %

Koupit F1 2016 ve verzi pro PC na Xzone.cz

Koupit F1 2016 ve verzi pro PlayStation 4 na Xzone.cz

Koupit F1 2016 ve verzi pro Xbox One na Xzone.cz